Kapitola 5 (Překvapení ségra)

10. prosince 2017 v 10:00 | QueenEleanorT |  Život Progamerky
Na oběd jsme čekaly hosta a já byla zvědavá kdo to bude. Seděla jsem v zahradě a četla jsem si knihu, protože jsem řekla že se za celý týden nedotknu počítače ani notebooku. V zahradě bylo ticho byli slyšet jen ptáci a další zvuky přírody, měla jsem úplně prázdnou hlavu jako už hodně dlouho ne. Nemyslela jsem na okolní svět a četla si mezi řádky. V dálce jsem zaslechla volání Martina k obědu. Zavřela jsem knížku a položila jí na lavičku jako v nějakém starém filmu. Po jídle s naším hostem jsem se chtěla totiž vrátit a pokračovat ve čtení, které mě tak bavilo. S tím chozením pozdě bych měla něco udělat, zase jako obvykle jsem dorazila do jídelny jako poslední. Doslova jsem se sekla mezi dveřmi a zírala na našeho hosta.,, Překvapení ségra. To koukáš co?" vychrlil na mě Jirka.,, No to teda... Co tady chceš? Jestli mi jdeš říct jenom to jak strašně úžasně se s Klárou máte, tak tě můžu ujistit že mi je to úplně jedno.",, Nějaká ostrá ne? Co se ti stalo, ještě řekni že jsi na mě naštvaná ještě pořád.",, Naštvaná je slabí slovo a nedělej že tě zajímá jestli se mi něco stalo, vím že se jen přetváříš. Radši se vrať zpět za Klárou aby náhodou neřekla že jsem tě tu moc dlouho zdržela a ty jsi se jí nemohl věnovat. Ještě bych tě zkazila a její plán jak ti zničit a zahodit tvojí kariéru YouTubera by nebyl dokonalí. Jen tě využívá a divím se že ty to pořád nevidíš. Omluvte mě prosím, nemám hlad." Po menším konfliktu s bratrem jsem se odebrala zpět do zahrady a chtěla pokračovat ve čtení, jenže mi tak neuvěřitelní hnul nervy že to prostě nešlo. Nechápu jak si může myslet že mu jen tak odpustím. Nechápu muže, myslí si bůh ví co a my jim ty jejich chyby máme ještě odpouštět? Jako by jsme neměly dost svých vlastních problémů. Rozčílená na nejvyšší úrovni jsem se odebrala do svého pokoje. Cestou jsem se stavila v knihovně, kterou máme v domě vrátit knihu kterou jsem si půjčila. Potkala jsem tam Kovyho a jen na něj hodila pohledem co dělá tady když má být v jídelně. Pohled zřejmě nestačil a tak jsem se začala ptát.,, Ty nejsi s nima na obědě?",, Odešel jsem chvíli po tobě, začali tam rozebírat samí blbosti a u toho já být nemusím. Krom toho jsem tě šel hledat, ale nemohl jsem tě najít, tak mě napadlo že tu budeš a ty jsi teď přišla.(úsměv)",, Byla jsem venku a chtěla jsem si dočíst knížku, ale ten kretén mě tak rozčílil že jí jdu radši vrátit, protože bych jí stejně nedočetla.",, Potom co jsi odešla prohlásil že je škoda že jsi tě nenechal, že by tě Klára převychovala a zkrotila. Obávám se, ale že ty by jsi dříve zkrotila jí. Hele Eleanor já vím že to je těžký se odstěhovat z domu k bandě týpků co žijou internetovým světem a ničím jiným, ale neměla by jsi se tolik od nás stranit. Máme tě všichni rádi a nejen protože jsi tady mezi námi jediná holka, ale protože jsi Danova kamarádka a tím pádem i naše. Chci aby jsi věděla že kdykoliv budeš potřebovat pomoct, tak že se na nás můžeš spolehnout.",, Hrozně si toho vážím Kovy a chci aby jsi zase věděl ty že to se děje mezi mnou a bratrem je mnohem větší než vy všichni tady. Pomoc bych samozřejmě uvítala, ale nejsem blázen abych vás do toho namočila všechny. Jsou prostě věci který člověk jen tak neovlivní, jako třeba tohle." Moc pěkně na mě nekoukal, ale nehodlala jsem s tím nic dělat. Líto mi ho nebylo a ano jsem necítila potřebu nějak srazit k zemi. S velice zamyšleným výrazem odcházel z knihovny a přemýšlel co se asi tak mezi mnou a Jirkou mohlo stát. Líbilo se mi to jak si nad tím láme hlavu. Pár vteřin po něm jsem odešla z knihovny také a šla se kouknout do jídelny jestli tam ještě je. Už z poza dveří byl cítit jeho parfém. Chtělo se mi brečet a zároveň smát. Rázně jsem otevřela dveře aby bylo vidět že je ve mě pořád ještě nenávist k bratrovy avšak jsem je otevřela do prázdna. V jídelně nikdo nebyl. Po prohledání domu kdy jsem hledala GoGa a nenašla ho jsem zašla do svého pokoje a rovnou si lehla. Chtěla jsem být silná, jako před všemi jenže jsem byla moc slabá a bezmocná jako tehdy kdy umřeli moji rodiče a já zůstala s bráchou. Neudržela jsem se a slza prostě spadla. Už mě nebaví tahle veškerá přetvářka a dělat před všemi jak strašně moc mám všechno na háku. Vyspím se a zítra to nějak promyslím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama