Kapitola 6 (Baxtrix)

11. prosince 2017 v 10:00 | QueenEleanorT |  Život Progamerky
Jak naivně jsem si myslela že to přes noc vymyslím, tak jsem nevymyslela. Už nějaký ten den jsem nehrála League of Legends a musím přiznat že ač jsem řekla že se týden počítače nedotknu mi ta hra chybí. Chtěla jsem si zahrát, ale řekla jsem si že to prostě vydržím. Dneska jsem měla jet do Prahy za Baxem. Vstala jsem z postele a namířila jsem si to rovnou do koupelny. Koukla jsem na sebe do zrcadla a pokroutila nad sebou hlavu. Napustila jsem si vanu a vlezla jsem si do ní. Umyla jsem si hlavu a ještě chvíli jsem odpočívala a opravdu začala přemýšlet nad tím co se včera stalo. Došla jsem k závěru že je asi dobře že to takhle dopadlo. Obě strany budou spokojené. Kovyho včerejší řeč mě překvapila, nečekala a ani nevěděla že v nich budu mít takovou podporu. Myslela jsem že to s nima bude horší a že se budu muset hodně snažit abych si je získala, nebo aspoň trochu začala bavit. Z přemýšlení mě vytrhlo klepání na dveře. Rychle jsem vylezla z vany, omotala okolo sebe ručník a vyšla z koupelny. Předemnou stál MenT a dost divně na mě koukal.,, Nekoukej takhle na mě , přijdu si hrozně divně.",, Ehmm... No tak dobře.",, Podej mi prosím to oblečení co mám na posteli, potřebovala bych se obléknout a mezi tím by jsi mi mohl zabalit ty věci co jsou na stole. Celou tu hromádku co je vpravo včetně toho notebooku, myši a klávesnice. A co děláš vůbec u mě v pokoji?",, Poslal mě sem Dan, máš sebou prý hodit že čeká venku před domem.",, Kolik je hodin?",, Za dvě minuty dvě.",, Do háje!!! Honzo sedni na postel nebo jdi pryč protože tady to teď bude nebezpečný." MenT odešel radši pryč a já asi trhla rekord v rychlosti se namalovat. vzala jsem tašku s věcmi a seběhla rychle schody dolů. Obula jsem si boty a vyběhla ven. když jsem nasedla do auta tak jsme vyrazili do Prahy za Baxtrixem. Cesta dlouho netrvala a tak jsem už za půl hodiny stála před domem eSuby. Danovy jsem ještě řekla že pro mě má dojet zítra večer a rozloučila jsem se sním. Mezi dveřmi už na mě čekal Baxtrix a pustil mě dovnitř. Ačkoli jsem v tom domě nikdy nebyla tak jsem si tam přišla jako doma. Po obědě který jsem dostala jsme se přesunuli do pracovny. Na volné místo na stole jsem si položila notebook a a připojila klávesnici s myší, protože na tý od notebooku ač je to herní typ se hrát fakt nedá. Začala jsem klukům vysvětlovat náš nový plán na mistrovství republiky v League of Legends. Ani jsem si při mé výuce nevšimla toho že jsou dvě ráno. Bez energie jsem padla jako za vlast do postele. Odstraňovač za mnou ještě přišel aby mi řekl co má na srdci. Sedl si ke mě na postel. No ona to není moje je to postel Baxtrixe, ale na dnešek jí mám půjčenou. Odstraňovač se zhluboka nadechl a spustil.,, Nevím proč, ale když tě k nám Baxtrix přivedl aby tě představil, tak jsem nevěřil vlastním očím. Myslel jsem že si dělá jen legraci a nemyslí to vážně. Po tvém odchodu mě přemlouval abych to s tebou zkusil a po první hře s námi jsem mu řekl že máš prostě jen štěstí. Ještě ten samí den večer mi pak ukázal ty papíry co jsi tu nechala a když jsem si je pořádně prostudoval a zahrál si podle nich pár her, zjistil jsem že to funguje a že v tobě asi opravdu něco bude. Pořád jsem ti však ale tak nějak nemohl začít důvěřovat, ale i tak jsem tě vzal jako midlinera, s pocitem že to dopadne dobře. Když jsi šla pak tenkrát pro ten pohár uznal jsem svou chybu že jsem ti nevěřil. Doufám že až ukončím svou kariéru profesionálního hráče budeš to ty kdo povede tenhle celek a dovede ho až na samotný vrchol. S každou tvojí hrou vidím že jsi stále silnější a silnější." Když domluvil už jsem skoro spala a tak jsem ho pohladila po zádech abych mu dala znamení že jsem ho poslouchala a neusnula jsem u toho. ,, Slibuji že tě nezklamu." Byla má poslední slova před tím něž jsem usnula. Probudila jsem se asi tak kolem jedné odpoledne, vstala z postele a udělala raní hygienu. Seběhla jsem dolů rovnou do kuchyně. Na stole jsem měla připravenou snídani do které jsem se z chutí pustila. Po snídani jsem šla do pracovny a potichu jsem prošla kolem kluků abych je nerušila při hraní. Jen abych to trochu upřesnila, tak League of Legends je hra pro pět hráčů a abychom v tom neměli nepořádek tak celek eSuba netvoří jen pětičlenný team. Je nás mnohem víc a když teď zrovna nehraji já tak mě střídá někdo jiný a teď je to momentálně Miach. Když jsem si zabalila všechny věci co jsem potřebovala šla jsem zpět k Baxovi do pokoje. Lehla jsem si na postel a asi i usnula, protože mě vzbudilo klepání na dveře. Ospale jsem řekla dále a do dveří vstoupil Baxtrix. Usmál se a položil na zem nějakou tašku a sedl si ke mě na postel.,, Volal mi Dan a prý tu máš zůstat až do konce týdne, mají hodně práce na nějakém projektu a nemohli by se ti věnovat.",, Dobře. Hádám že ta taška je moje a mám v ní oblečení do konce týdne.",, Přesně tak. Jo a málem bych zapomněl, za chvíli jedeme do Svitav.",, Do Fabriky?",, Ano přesně tam. Je tam nějaký turnaj v LoLku a chtějí tě tam jako hosta, takže se pěkně obleč a já nevím co ještě všechno vy holky potřebujete k tomu aby jste mohli vyjít na veřejnost a za půl hodiny vyrážíme." Na nic jsem nečekala a hned jsem se šla obléknout a namalovat. Stihla jsem to přesně na čas.
Svitavská Fabrika
Společně s kluky jsem vešla do budovy kde už to moc dobře znám. Šla jsem rovnou za Xnapym a Mozillou nahoru do jejich komentovací místnosti a protože zrovna komentovali zápas tak jsem se v klidu posadila do křesla a čekala až se dohraje zápas. Mezitím se se mnou přivítal ještě Herdyn a Worry. Ano Worry tam byl také i s celým jeho teamem, ale tak já proti němu nic nemám i když on proti mě asi jo. vyřadila jsem ho hned v prvním kole a s prvním levlem takže bych se tomu ani nedivila kdyby proti mě měl úplně všechno. Kluci oznámili konec hry a sborově mě pozdravili s úsměvem na tváři. Pozdrav i úsměv jsem jim opětovala. Mozilla ohlásil můj příhod i fanouškům v sále a já už slyšela jejich jásot a tleskání.,, Tak a teď ti položíme pár otázek a budeme rádi když na ně odpovíš. Ty už jsi tu jednou u nás nahoře byla, takže by to neměl být problém pro tebe.",, Tak na začátek bych chtěla hlavně pozdravit všechny co jsou tu a nebo ty co to sledují na streamu. Neboj Xnapy zvládnu to." Po krátkém uvítání se už kluci konečně vrhli na otázky.
Xnapy: Už víme že jsi nový člen úspěšného celku eSuba, ale myslím že by se o tobě fanoušci tohoto esportu chtěli dozvědět něco víc, takže má otázka zní. Co děláš ve volném čase když zrovna nehraješ hry?
Já: Tak když nehraji hry tak třeba čtu. Strašně ráda taky vařím a uklízím, ale většinu volného času strávím spíše psaním strategií a studováním jednotlivých šampionů, ale zase na druhou stranu se nikdy nenudím protože mám pořad co dělat.
Mozilla: Takže je to pravda. Dost se totiž spekulovalo o tom kde team eSuba bere takhle skvěle propracované taktiky. Pak se začalo povídat že je údajně píšeš ty. Povíš nám co je na tom pravdy?
Já: Povím ti to úplně přesně Mozillo.(smích) Pravdy je taková že já opravdu píši veškeré plány na dané hry a dokonce už jsem začala i s tím že je píšu na jednotlivé teamy. Musím ale říct že to není nic jednoduchého.
Xnapy: Jaké to je být v teamu plném kluků, jak na tebe koukají ostatní? U kluků jsi si už asi vytvořila respekt, ale co třeba holky? Neposmívají se ti že jsi jiná než oni a netrávíš většinu času u zrcadla nebo v obchodě?
Já: No ono to z těmi kluky taky není bůh ví jak snadný a najdou si i tací kteří třeba nadávají teamu eSuba za to že vzal do teamu holku. Já samozřejmě chápu jejich reakce. Nereagovala bych asi jinak, ale zase na druhou stranu tady je celek složený z holek. Tvá následující otázka by určitě byla proč nehraji za team eSubagirls. Když jsem si jednou takhle hrála na serveru tak jsem se dostala do teamu právě tady s Baxtrixem a já věděla že podle stylu hraní je to opravdu on. Řekla jsem si že ho trochu potrolím a tak jsem šla za ním na top linku, ačkoliv na ní strašně nerada hraju, protože mi to nejde a je pro mě nepohodlná. O League of Legends jsem se zajímala už delší dobu a tak jsem se měla vše do detailu nastudované. No nic méně a to se můžete zeptat i Baxtrixe že jsem ho nenechala dát jediný kill a žádnou šanci pustit se do soupeře. Po hře mi potom napsal že hraju dobře, ale někdy až moc agresivně. Poděkovala jsem mu a poslala mu svou strategii podle které jsem měla hrát další hru. Něco málo po hodině jsem dostala odpověď. O týden později jsem byla v budově eSuby a setkala se s Baxtrixem konečně v tváří v tvář. Seznámil mě i s ostatními a dala jsem si s nimi zkušební zápas na jehož konci o mě Odstraňovač prohlásil že jsem pouze lucker. Ano Odstraňovač mě neměl rád a nevěřil mi až do toho dne kdy jsem nad hlavu zvedla pohár z Asus Finals 10, až ten den mi začal teprve věřit.
Xnapy: Dobře teď už máš tedy plnou důvěru tvého teamu. Mě by však zajímalo co se v tobě odehrává když vstupuješ do Vyvolávačova žlebu, protože jakmile tam vstoupíš tak se z tebe stane tornádo a neřízená střela. Je snad něco nebo snad dokonce někdo co si představuješ při každém útoku co ti stojí v cestě?
Mozilla: Dříve než tě pustím ke slovu Eleanor, taky bych ti chtěl říct Xnapy jen tohle. Zahraj si proti ní a zjistíš že není tak agresivní jak se ti z pohledu diváka nebo komentátora zdá. Její styl hraní není boj, ale obrana. Vůbec není taková jak vypadá, ale je hrozně něžná.
Já: Mozilla má pravdu Xnapy, nejsem zlá a nemám ráda nasil. To co u mě můžete vidět je opravdu jen obrana.
Mozilla: Eleanor už jsem se tě ptal minule, ale můžeš nám ještě jednou prosím objasnit, jak se ti povedlo s prvním lvl. rozdrtit Worryho? Něco podobného už jsem jednou viděl, ale na jednu ránu. Vysvětlíš nám to?
Já: No jak už jsem jednou řekla šla jsem doslova na slepo. No kdybych věděla že to co chci udělat vyjde tak v tom neudělám tolik mechanických chyb. Předpokládám že chceš vědět jak jsem dokázala tak silnou ránu s prvním lvl. To co jste viděly je optický klam. Když se na to kouknete zpětně zjistíte že to nebyla jedna rána, ale hned několik za sebou. Poslala jsem do něj vše co jsem měla.
Xnapy: Máš u mě velký obdiv. No myslím že už tě nebudeme dále trápit a necháme tě v klidu sledovat zápas. Děkujeme za tvůj čas a přejeme ať se ti daří.
Já: Já také děkuji za pozvání a přeji všem celkům hodně štěstí do hry.




Po rozhovoru s Mozillou a Xnapym jsem šla dolů kde na mě čekal Baxtrix. Řekla jsem mu že jdu na chvíli ven a že se hned vrátím. Vyšla jsem ven z budovy a první co jsem udělala bylo že jsem vytáhla cigaretu z krabičky a zapálila jí. Mezi tím jsem došla za roh, kde jsem v poklidu vydechovala kouř co mi šel z úst. Všimla jsem si že se ke mě někdo blíží. ,, Ahoj Eleanor." Otočila jsem se a všimla jsem ži že nikdo jiný kromě Worryho v mé blízkosti nebyl. ,, Ahoj" Pozdrav jsem mu opětovala.,, Musím říct že máš opravdu talent. Když tě tenkrát představovali, tak jsem se začal smát a říkal jsem si že tohle kluci nemůžou myslet vážně a že je to jen vtípek a představí někoho jiného. Vědělo se že přibírali nového člena, ale nikdo netušil že to bude holka. Když jsem tě pak viděl hrát tak jsem se smát přestal. Drtila jsi všechny co ti přišli do cesty nevěřil jsem svým očím, jako asi každý kdo ten den sledoval. Modlil jsem se abych si s tebou mohl zahrát a těšil jsem se na 20. listopadu. V momentě kdy jsi přišla na mid jsem dostal strach a nechtěl tam jít za tebou. Kluci mi říkali že to bude v pohodě že jsi holka a že ty to hrát neumí. Marně jsem jim říkal že ty jsi jiná, ale pak to pochopili. Jen tak jsi tam stála a nic jsi nedělala. Otočil jsem hlavu k tobě a viděl tvůj nebezpečně klidný výraz a v tom jsem si uvědomil že tenhle střet nevyhraju." Vyslechla jsem Worryho zdvořile mu poděkovala a vrátila se zpět. Sedla jsem si vedle Baxtrixe a pozorně sledovala hru. Když byl celý herní den u konce tak jsem ještě řekla Piipouš3kovy že půjdu nahoru za Xnapym. Piipoš3ek mi to odkýval. Cestou po schodech nahoru jsem se míjela s Mozillou.,, Xnapy je nahořejestli ho hledáš, ale měla by jsi si pospíšit za chvíli půjde pryč taky." Neodpověděla jsem, ale jen jsem se na něj usmála. Vyběhla jsem nahoru a nikde jsem ho tam neviděla. Sedla jsem si na místo kde seděl Mozzila. Nasadila jsem si sluchátka a přemýšlela jsem jaké by to bylo komentovat. Už vím jaké je to sledovat zápas a jaké je to hrát. Ráda zkouším nové a tohle mě opravdu láká.,, Komentování by ti slušelo.",, Jeee... Promiň... Já-já nechtěla. Omlouvám se.",, A za co se omlouváš? Vždyť se nic nestalo." Xnapy se na mě usmál a sedl si vedle mě.,, Jaké je tvé pravé jméno?",, Eleanor Elisabeth Anna Kristýna Králová.",, Máš krásný jméno, ale trochu dlouhé ne?",, No je nepatrně delší, ale všichni říkají Eleanor, protože málo kdo zná mé celé jméno.",, Takže to mám brát jako poctu jo?",, Jestli chceš,",, Jsi hrozně fajn holka a dobře se s tebou povídá. Odstraňovač je chytrý že si tě vzal do teamu. Myslím že ještě všem ukážeš že být holka v tomhle esportu něco znamená.",, Těší mě že mi až takhle věříš, ale já jsem spokojená stím kde jsem teď. Mám ale ještě jeden takový malý sen.",, Povídej. Poslouchám.",, Tak herní svět už znám z pohledu diváka a hráče, ale strašně mě láká ho poznat i z pohledu...",, Komentátora." Přerušil mě Xnapy. Odkývala jsem mu to a on se na mě díval. Ale díval se na mě úplně jinak. Z jeho očí jsem respekt a úctu. Zvedla jsem se a přešla z jedné strany místnosti na druhou. Xnapy se na mě pořád díval.,, Mám nápad.",, Jaký nápad?",, Zítra je druhý den téhle akce a ty by jsi si mohla vyzkoušet jaké to je komentovat hru. Mozilla jistě bude souhlasit. Nemusíš mít strach, zvládneš to a my ti když tak pomůžeme budeme tu oba s tebou.",, Moc ti děkuji Xnapy. Zítra ráno se tu zase sejdeme.",, Kluci ti už odjeli domů takže tě vezmu k sobě domů aby jsi nemusela platit za hotel.",, Dobře, ale doufám že ti to nebude vadit.",, Kdyby mi to vadilo tak ti to neříkám.",, To je taky pravda. Tak jdeme?" S Xnapym jsem vyšli ven z budovy a nastoupily jsme k němu do auta a jeli jsme k němu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama